Tim Eriksen spojuje hluboké mistrovství v tradičních amerických a světových folklorních stylech s inovativními aranžemi, autorskou a experimentální hudbou. Producent T Bone Burnett ho označil za „jednoho z nejlepších zpěváků“. Výrazně se podílel na filmové hudbě, mimo jiné pro snímek Cold Mountain, kde úzce spolupracoval s Jackem Whitem, Ralphem Stanleym a Nicole Kidman. Jeho píseň I Wish The Wars Were All Over si jako svou poslední nahrávku vybrala Joan Baez. Jeho zpěv a vyprávění, střídavě dojemné a vtipné, ukazují schopnost zprostředkovat hluboký hudební a emoční zážitek i těm, kteří se s jeho stylovým světem „tvrdého amerického folkloru“ a světové hudby setkávají poprvé.
Jako multiinstrumentalista hraje Eriksen na banjo, housle, kytaru, bajo sexto (mexický dvanáctistrunný basový nástroj) a kavál (balkánská příčná flétna). Jeho hudební inspirace sahají od amerických lidových písní a zpěvu podle shape-note notace až po osmanské balkánské milostné písně a jiný světy připomínající indie folk. Spolupracoval na divadelních a tanečních projektech, např. na původní hudbě pro In The Shadow Of The Mountain (Minnesota Dance Theater, 2006), Hollow Square (Nimbus Dance, 2019) nebo na hře Refugee Milana Dragičeviće (2017–2019). Jeho autorské „lucernové hudební divadlo“ Pumpkintown z imaginární vesnice bylo uvedeno na prestižních místech, jako jsou Harvard, Dartmouth, Occidental College, Théâtre Thenardier (Paříž), Konstepidemin (Göteborg) i na dalších scénách ve Velké Británii a USA.
Ačkoli se původně hudebně vzdělával v jihoindické klasické hudbě a je držitelem doktorátu z etnomuzikologie, své první zkušenosti sbíral v punkových, world music a indie rockových kapelách jako Cordelia’s Dad (post-punk a folk) a Žabe I Babe (bosenský folk a rock). Nahrával s interprety jako afrokubánský pianista Omar Sosa (na dvojnásobně na Grammy nominovaném albu Across the Divide), anglická houslová legenda Eliza Carthy či skladatel Evan Chambers v jeho symfonickém cyklu The Old Burying Ground. Mezi jeho aktuální projekty patří druhá spolupráce s Omarem Sosou, práce s legendárním producentem Joem Boydem (Nick Drake, Pink Floyd) a posmrtné album s Esmou Redžepovou, „královnou romské hudby“.
Díky dlouholetému působení v hnutí Sacred Harp (zpěv podle shape-note notace) se stal jednou z klíčových osobností mezinárodního znovuoživení tohoto stylu. Vedl workshopy po celé Severní Americe, Evropě i v Singapuru. Objevil se v pořadech Prairie Home Companion, Mountain Stage a dokonce na udílení Cen Akademie. Byl označen za jediného umělce, který sdílel pódium jak s Kurtem Cobainem, tak s Docem Watsonem.
