Sledujete úžasného flamenkového zpěváka a vzápětí se dozvíte, že se za nic takového nepovažuje. Přitom byste přísahali, že právě sedíte na flamenkovém koncertu a navíc se vám všechno, co slyšíte, strašně líbí. Jde ale o otázku výkladu: Niño de Elche se totiž identifikuje jako ex-flamenco, což mu umožňuje jít nad rámec toho, co španělský žánr od flamenkového zpěváka vyžaduje a podle toho k němu také přistupuje. Tedy způsobem, že vám to hlava nebere.
Zpěvák, hudebník, skladatel, básník, esejista a filosof odmalička usazený ve flamenku, které ovšem nepovažuje za ustálenou tradici, ale za živé umění, takže ho inovátorsky kombinuje s elektronikou, krautrockem, hip hopem, experimenty, poezií, tancem a multimediálními performancemi. Je doma na flamenkovém Biennale stejně jako na festivalu Sónar.
Zatímco puritáni ho považují za obrazoboreckého antikrista, před kterým by se mělo mít flamenko na pozoru, posluchači jdoucí s dobou se nemohou dočkat, co radikálně nového do světa moderního flamenka s producentem Raülem Refreem, zpěvačkou Rosalií, raperem C. Tanganem, rockovou skupinou Ilegales nebo ikonickými tanečníky Rocío Molinou a Israelem Galvánem zase přinese. A na to, že se vám z toho podlomí kolena, můžete vzít jed.
Na začátku vystoupení dlouho provozoval neobvyklý rituál, dávající ovšem smysl. Svlékl se do spodního prádla a oblékl si připravený oblek. V tu chvíli na sebe Francisco Contreras Molina vzal roli Niña de Elche. Dítěte Elche, podle města, kde se v roce 1985 narodil a odkud na flamenkovou scénu spadl jako mimozemšťan. A pokud si nedokážete představit, čeho všeho lze s flamenkem docílit, netrapte se, od toho existují lidé jako on a měl by za to být uctíván. Problém je v tom, že o takový piedestal rozhodně nestojí a provokativně dělá všechno pro to, aby na něho nemusel vystoupit, takže masám rozhodně nepatří.
Vydává vynikající nahrávky, s rockovou skupinou Los Planetas natočil v roce 2019 velmi úspěšné album Fuerza Nueva, napsal autobiografickou knihu In memoriam: Posesiones de un exflamenco a vznikl o něm dokumentární film Canto Cósmico. Takže víme, že úplně tak normálním zpěvákem flamenka není, to nechává na jiných. A nepotřebuje k tomu ani velkou kapelu: takřka nepopsatelným hlasem vás nechá srůst s dřevem kostelních lavic pouze jen za doprovodu vynikajícího nadžánrového kytaristy Raúla Cantizano a elektroniky proslavené Djky a producentky Ylia (Susana Hernandez).
K tomu ta gesta, pohyby rukou, dotýkání se hlavy… ne, rozhodně nepůjde o pouhý koncert. Stanete se svědky obřadu daleko přesahujícího chápání flamenka, ve kterém to Niño de Elche s experimenty dotáhl zatím ze všech nejdál, ačkoliv neustále tvrdí: „Nikdy jsem se nepokoušel o revoluci ve flamenku, to spíš o revoluci v sobě.“
