Hudba vyvažující hravost s hlubokým prožitkem, která zní přesně tak, jak byste očekávali od kontrabasisty Milo Fitzpatricka a saxofonisty Jordana Smarta.
Za důvod setkání dvou tak výjimečných tvůrců nevšední hudby můžeme brát odchod Fitzpatrika od skupiny Portico Quartet, kde strávil bezmála patnáct let, a potřebu najít podobně uvažujícího partnera ochotného při hledání ideálního zvuku překonat sebe sama. Tím se ukázal být člen oceňovaného tria Mammal Hands, suverénně zvládajícího také basklarinet a flétnu ney a připraveného spolu s Fitzpatrickem čarovat s elektronikou a samply.
Na debutovém albu „Tremors in the Static“ nabídli špičkoví instrumentalisté, skladatelé a improvizátoři hudbu vzpírající se popisu, kdy vám odkazy k nu-jazzu, soudobé klasice, ambientu, indickým rágám, severské tradici nebo drone music stačí pouze do chvíle, než začne připomínat zvuk krajinných scenérií míst, kam lidstvo zatím nevkročilo. Pokud ale víme, že se dvojice nechala při volbě názvu inspirovat sci-fi novelou Contact amerického spisovatele a astronoma Carla Sagana, snadno podlehneme myšlence, že se ta krajina nachází nejspíš někde poblíž hvězdy Vega.
Nebylo záměrem vytvořit skladby pro vnitřní prostory, pravdou ale je, že oba od samého začátku prý podvědomě cítili, že k docílení nejintenzivnějšího zážitku potřebují třetího do hry, a přitom ne nutně dalšího spoluhráče. Mysleli spíš na kostel, jehož kamenné zdi by na hudbu reagovaly: tóny nechávaly žít, dýchat, měnit se a rozkládat až do samého ticha. Předpokládaná interakce se v kostele během premiéry samozřejmě dostavila a tak, pokud to jde, dvojice pro své koncerty vyhledává podobná místa. Takže už víte, proč si s kostelem „zahrají“ také v Poličce.